Guitar Center

V Los Angeles je prodejna, která je rájem všech muzikantů - Guitar Center. Tenhle obchod s nepřeberným množstvím kytar se často objevuje i ve filmech a chodí sem skutečně nakupovat i světoví muzikanti. Když přijde někdo slavný, nechají si udělat otisk jeho rukou a odlitek vystaví coby dláždění před vstupem do prodejny. Jsou tu ruce Queen, Johnnyho Cashe, Jethro Tull, ale i novodobých hvězd jako Sonic Youth nebo Joe Satrianiho.

Podstatně osobitější "podpisy" hvězd než hollywoodský Chodník slávy.

Uvnitř pak nejeden muzikant uroní slint.

Zoo v San Diegu

Dvě hodiny cesty z Los Angeles a jsme v San Diegu. Mají tu výtečnou Zoo. Americká zoo je o poznání dál než zoologické zahrady v Čechách a na Moravě. Je to vidět už na samotné infrastruktuře - cestičky se snaží návštěvníky maximálně vtáhnout do prostředí zvířat:

Na každém kroku cítíte, že jste ve světě zvířat.

Objemná akvária nabízejí neobvyklé pohledy po vodní hladinu.

 

 

Z jednoho konce zoo na druhý je to pěkná dálka, a tak tu mají vlastní vzdušnou přepravu - dlouhou a rychlou lanovku.

 

Další příklad konzumního amerického života - automatický posuvný pás namísto chodníku, aby chudáky Amíky nebolely nožičky.

Nejlepší byla panda. Ani nevím, jestli ji některá česká zoo má. Viděli jsme ji poprvé v životě a je to zážitek. Mimochodem jsme se dozvěděli, že pandy nemají žádný denní reźim. Chodí spát a jíst zcela nepravidelně - jednoduše jak se jim chce.

Lední medvěd vypadá pod vodou dost srandovně...

... ale je to pekně velká svině ;)

U goril si vždycky člověk připadá, že kouká sám na sebe.

A dva exkluzivní záběry na hrocha.

Chodník slávy

"Walk of Fame", neboli "Chodník slávy" pobral po světě více slávy, než kolik mu ve skutečnosti náleží. Opravdu moc nechápeme, co na něm všichni mají. Dva tisíce čtyři sta pěticípých hvězd na více než dvou kilometrech chodníku je spíš dekorace než záležitost k nutnému zastavení se. Zírali jsme na různá jména televizních, divadelních a rozhlasových hvězd, po deseti minutách to vzdali a vyrazili raději do zoo v nedalekém San Diegu.

Po Hollywood Sign další velké zklamání v Los Angeles. Chodník slávy jsou jen neosobní hvězdy se jmény významných osobností šoubyznysu a nic víc.

Jak to znáte z filmů

Vyjeli jsme do kopců Hollywood Hills, abychom viděli ta slavná písmenka. Ve skutečnosti jsou mnohem obyčejnější než jak je známe z filmů a dokumentů. Vůbec nejvtipnější je fakt, že pokud nemáte auto, abyste jako my dojeli na některý z protilehlých kopců, jsou v samotném městě asi jenom čtyři ulice, odkud je nápis Hollywood vidět. Jinými slovy - když se potulujete po městě, jste na pláži anebo jedete po některé z dálnic protkaných městem, slavný filmový nápis téměř odnikud neuvidíte.

Tak to je ten slavný nápis Hollywood. No nic moc... :)

Z kopců je perfektní výhled na noční město. Čtyři miliony obyvatel z ptačí perspektivy.

Pamatujete na všechny ty filmy, ve kterých si zamilovaní dávají dostaveníčko právě na kopcích za městem a mají soukromí plus tenhle parádní výhled, ideálně z kabrioletu? V reálu bez šance - policie striktně hlídá všechny vyhlídky a pokud jste v noci někde jinde než jsou houfy turistů s fotoaparáty, dostanete pokutu a budete odejiti domů. Prý kvůli vaší vlastní bezpečnosti. Kdo říkal, že je Amerika předobrazem svobodné země?

Ve městě celebrit

Po úmorné noci, během které jsme se zkoušeli vyspat na sedadlech řidiče a spolujezdce (doma to nezkoušejte), jsme konečně v Los Angeles. Bydlení máme parádní, můžeme parkovat přímo před dveřmi do pokoje.

I když to tak možná nevypadá, náš hotel The Brentwood Inn byl vyhodnocen mezi deseti nejlepšími hotely v LA za rok 2009. Holt někdy okázalé výškové budovy nadnárodních korporací porazí kvalitní rodinný podnik.

Parkování hned před vchodem do pokojů je k nezaplacení.

Pfeiffer Beach

Po cestě do Los Angeles jsme si chtěli trochu odpočinout. Sjeli jsme z cesty směrem k zapadnuté pláži Pfeiffer Beach. Je schovaná daleko od dálnice, jede se k ní dobrých deset kilometrů svažitými cestičkami s prťavými odpočívadly, na kterých se vyhíbají protijedoucí auta. Skrze les, krokolmná cesta. Co vám ale budu povídat, stálo to za to:

Zvláštností Pfeiffer Beach jsou její fialová zrnka písku, která z dálky nejsou vůbec vidět.

Z vnitrozemí chrání Pfeiffer Beach mohutné stromoví.

Highway 1

Kalifornské dálnici State Road 1 tady nikdo neřekne jinak než Highway One. Tisíc kilometrů asfaltu zařezaného do skalistých hor bičovaných Tichým oceánem. Nepopsatelná krása, kterou vybudovali už v roce 1932. My jsme si tu krásu projeli první den cesty ze San Francisca do Los Angeles. Zastavovali jsme snad každých pět kilometrů a kochali se stále novými pohledy na tu krajinu...

Tohle je teprve začátek...

... a tady už začíná pravá krása pobřeží Big Sur, které Highway 1 protíná.

 

Při stavbě pobřežní dálnice museli překonávat drsný terén i řadou mostů. Tenhle je nejznámější. Jmenuje se Bixby Creek Bridge a sahá do výšky 98 metrů nad kaňonem pod ním. Úchvatná stavba i dnes, a to ji postavili ve dvaatřicátém.

Pokračujeme dál a otáčíme se za Bixby Creek Bridge v dálce.

Tady si někdo staví slušnou víkendovou chajdu!